David Greig:
Evropa
/Europe, 1994/

 

 

 

tragikomedie

2 ženy, 7 mužů

Směšnosmutná hra o světě v neklidné době. Čechovovsko-brechtovská hra o uprchlících, kteří zabloudí do střední Evropy, a o Středoevropanech, kteří tak nějak nevědí co se sebou.

Napsáno ve Skotsku v polovině devadesátých let

pro Čechy dnes.

***

 

Valach    Já bych se zbavil černejch.

Berlín    Kterejch?

Valach    Všech těch… lidí z lodí.

Venca    Lidí z lodí?

Valach    Kradou nám práci.

Berlín    Lidi z lodí?

Valach    No prej že jó.

Venca    Ale…

Berlín    Moře je hrozně daleko.

Valach    Vozej je sem letadlama.

Venca    Vozej lidi z lodí?

Valach    No prej že jó.

Berlín    A to máš vodkaď?

Valach    Jeden maník říkal.

 

***

/…/ Přímým inspiračním zdrojem Evropy (1994) se stala genocida probíhající v bývalé Jugoslávii, Greig ale na tento konflikt nahlíží pomocí řady typicky nejednoznačných obrazů. /…/ Sotva bychom našli působivější metaforu vymýcení hranic národních států silami globalizace, než jsou rychlíky, které tu sviští okolo nástupišť. Vlak je ambivalentní pojem, nese v sobě protichůdné historické konotace. Mnoho z nich je pozitivních – pokrok, spojení mezi lidmi, rozšiřující účinky cestování, síla lidského technologického snažení – ovšem Vztekalova nevědomky fašistická metafora obdivující „ocel a koleje a vlaky jako krev, svalovinu a tepny, co drží kontinent pohromadě“ nám podprahově připomene nechvalně proslulou obhajobu Mussoliniho, že díky němu aspoň vlaky jezdily včas. /…/ Zeměpisné hranice mezi zeměmi jsou často nahodilým pozůstatkem staletí běhu dějin. V představivosti národa ovšem mohou nabýt symbolického významu a jakokoliv jejich narušení, ať už skutečné nebo domnělé, může vést k národnostním bouřím. V Evropě, kde jsou hranice mezi zeměmi a bloky nestálé, vidíme národnostní smýšlení v nejtemnějších podobách. Vlci, kteří loví v lesích kolem nádraží a v noci se potulují městem, naznačují, že narůstající hrozbu fašismu globalizace nevymítila, ale naopak ji možná podněcuje. /…/ Čím neznatelněji teče kapitál, tím ohroženější je pocit identity a tím usilovnější je snaha jej obnovit tak, že vyloučíme domnělé jiné. Body, v nichž se střetávají, jsou chvílemi sexuálního a rasového násilí. Úzké spojení mezi rozostřením národní identity pohyby globálního trhu se v Evropě vyjeví v sérii vzrušujících, překrásných a drsných jevištních obrazů. /…/

 

– z předmluvy teatrologa Dana Rebellata k prvnímu soubornému svazku Greigových her, 2002